Pro uspořádání pořádku a klidu byl v revolučním roce 1848 podán na schůzi ve Svatováclavských lázních návrh na vytvoření Národních gard. Stalo se tak dne 11. března a ještě téhož měsíce začaly vznikat ozbrojené jednotky v řadě měst Čech, Moravy a Slezska. Vrchní velení bylo nejprve dne 26. března 1848 nabídnuto knížeti Karlovi ze Schwarzenberga, který byl tehdy v Itálii s armádou maršála Radeckého. Ten však tuto nabídku odmítl a po nové volbě v polovině května roku 1848 byl jmenován prozatímním vrchním velitelem národních gard kníže Josef z Lobkowicz. Po celou dobu existence těchto jednotek byla jejich organizačním řádem tzv. Prozatímní pravidla o uspořádání národní stráže (gardy) v Čechách vydaná 11. května 1848 c. a k. místodržícím hrabětem Thunem z Hohenšteina, která nahradila předchozí Prozatímní statut nejvyššího purkrabího hraběte Stadion-Stadion-Warthausenem. Po červnových událostech roku 1848 v Praze odstoupil ze své pozice kníže Lobkowicz a došlo k reorganizaci některých gard.

gardy národní