drobečková aféra

Vrchol vnitřní krize v poslaneckém → Českém klubu na → říšské radě. Pramenila z nespokojenosti s výsledky → drobečkové politiky české parlamentní delegace v 80. letech 19. století, neboť předlitavská vláda Eduarda Taaffeho již nepřistupovala k českým požadavkům s takovou vstřícností, jaké se Češi mohli těšit počátkem tohoto desetiletí.

Drobečková aféra vypukla v květnu 1887, když Národní listy zveřejnily soukromý výrok Františka Ladislava Riegra: „Když se nám nepodařilo vymoci svá práva jedním rázem, pasivním odporem, musíme je nyní sbírati po drobtech, i kdybychom ty drobty sbírati měli pod stolem.“ Rieger tak nepříliš šťastným způsobem charakterizoval obtížnou situaci českých poslanců, které provládní politika neuspokojovala a k opoziční taktice neměla většina z nich dost odvahy.

K uveřejnění Riegrova výroku dal podnět mladočeský poslanec Eduard Grégr. Dominantní → staročeši udělali z celé aféry otázku důvěry v F. L. Riegra, jakožto vůdce českých poslanců. Drtivá většina klubu vyjádřila Riegrovi podporu, velmi ostře odsoudila E. Grégra a vyzvala k rekonstrukci klubu. Mimo rekonstruovaný klub nakonec zůstala čtveřice poslanců: E. Grégr, Jan Vašatý, Emanuel Engel a Václav Kounic.

→ Národní strana svobodomyslná se současně postavila do čela opozičních sil a zahájila tak otevřený boj o vedení české politiky. První úspěchy se brzy dostavily, když ve třech doplňovacích volbách zvítězili mladočeští kandidáti. Posílení mladočeši pak v lednu 1888 založili na říšské radě sedmičlenný → Klub neodvislých poslanců českých a přešli do opozice vůči Taaffeho vládě.

Edice

Zdeněk Tobolka (ed.), MUDr. Eduard Grégr. Denník, II (1874–1889), Praha 1914
; Jan Heidler – Josef Šusta (ed.), Příspěvky k listáři Dra Františka Ladislava Riegra, II (1872–1903), Praha 1926
; Pavel Cibulka (ed.), Politické programy českých národních stran 1860–1890, Praha 2000.

Literatura

Tomáš Vojtěch, Mladočeši a boj o politickou moc v Čechách, Praha 1980
; Otto Urban, Česká společnost 1848–1918, Praha 1982
; Pavel Cibulka (ed.), Český klub na říšské radě (1879–1887), Český časopis historický 92, 1994, s. 45–62
; Robert Sak, Rieger. Konzervativec nebo liberál, Praha 2003
; Luboš Velek, Česká kulturní politika versus racionalizace struktury státního vzdělávacího systému. Případ tzv. Gautschových ordonancí z roku 1887, in: Harald Binder – Barbora Křivohlavá – Luboš Velek (ed.), Místo národních jazyků ve výchově, školství a vědě v habsburské monarchii 1867–1918, Praha 2003, s. 589–628.

Pavel Cibulka